Nečinnost státních orgánů představuje závažný zásah do práv občanů a může způsobit škody i jinak zasáhnout do Vašich práv. V tomto příspěvku se zaměříme na problematiku náhrady škody způsobené nečinností státu a poskytneme praktický návod, jak v takových případech postupovat. Jde o článek věnovaný téma náhrady škody způsobené státem a související nároky.
Nečinností státu rozumíme situaci, kdy orgán veřejné moci:
Nárok na náhradu škody způsobené nečinností státu je základním lidským právem. Vychází z ústavního principu odpovědnosti státu za škodu, který je mimo jiné zakotven v čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
Odpovědnost státu za škodu způsobenou nečinností je stanovena zvláštním zákonem. Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci stanoví pravidla pro uplatnění a omezení náhrady škody vůči nečinnosti státu. Nečinnost je považována za formu nesprávného úředního postupu, za který stát odpovídá objektivně, tedy bez ohledu na zavinění.
Aby koncept nečinnosti fungoval, stanoví zákony napříč právním řádem povinnosti a lhůty, které musí úřední osoby respektovat (například vydání rozhodnutí nejpozději do 30 dnů, případně do 90 dnů).
Příklad: V Zemi Půlnočního království dojde k úpravě předpisů stavebního práva, na které není úřední aparát připraven. V důsledku nevydání stavebního povolení dojde k prodražení stavebních prací dle původního rozpočtu o 30%.
Abyste byli při uplatnění nároku náhrady škody způsobené nečinností úspěšní, musíte splnit následující předpoklady:
Shora označené předpoklady jsou nezbytnými prvky pro vznik nároku. Dále bude sporným, kolik náhrady bude poškozenému v daném případě přiznáno. Jinými slovy, předpoklady jsou nutným prvkem, nicméně celkový rozsah náhrady škody (kolik poškozený dostane) je dalším krokem posouzení.
Odškodnění újmy poškozeného vzniklé v důsledku nečinnosti orgánů státu zahrnuje níže popsané nároky:
Podstatou vzniku škody musí být nečinnost orgánu státu. Jde-li o vznik škody z jiného důvodu, nebude škoda přiznána. Půjde-li o případ působení více různých vlivů, bude celkový nárok odpovídajícím způsobem krácen.
Celková výše náhrady tak bude sumou shora popsaných práv poškozeného. Odškodnění bude záležet na konkrétním základu v každém jednotlivém případě. Každopádně budou orgány přihlížet při přiznání náhrady škody nejen ke konkrétním okolnostem, ale také k samotnému chování poškozeného (proč nepředcházel vzniku škody, rozšířil výši vzniklé škody nad rozsah, který by jinak vznikl).
Aby stát náhradu škody přiznal, musí být nejprve uplatněna zvláštním mimosoudním procesem. Poškozený musí svůj zdokumentovaný nárok zaslat k předběžnému projednání nároku příslušnému úřadu. Půjde o Ministerstvo spravedlnosti, případně jiný povolaný orgán státní správy. Stát tím získá možnost dobrovolně uspokojit nároky poškozeného, aniž věc musela jít k soudu (často bohužel stát trvá na soudním projednání). Navíc tím získá zpětnou vazbu na jednání konkrétních osob uvnitř státní správy.
Jestliže nedojde ke smírnému vyřešení nároku poškozeného v rámci jeho předběžného projednání, nezbývá nic jiného, než podat žalobu soudu. Poškozený je v řízení nejprve nucen prokázat existenci porušení nezbytné předpoklady vzniku odpovědnosti. Následně bude v řízení řešena samotná výše nároku na náhradu škody způsobené nečinností státu a přiměřenost její uplatněné výše. Nutnost prokázat všechny předpoklady odpovědnosti. Každý proces uspokojení náhrady vzniklé škody bývá komplikovaný a zdlouhavý proces.
Při prokazování nároku je třeba se zaměřit na:
Z tohoto hlediska za nesprávný postup, vedoucí k odpovědnosti státu, je třeba považovat i nevydání či opožděné vydání rozhodnutí, mělo-li být správně vydáno či vydáno ve stanovené lhůtě, případně jiná nečinnost státního orgánu či jiné vady ve způsobu vedení řízení, to vše samozřejmě za předpokladu, že poškozenému vznikla škoda (majetková újma vyjádřitelná v penězích), která je v příčinné souvislosti s uvedeným postupem, tedy je-li nesprávný postup orgánu státu se vznikem škody ve vztahu příčiny a následku (Nález II. ÚS 99/07 ze dne 7.10.2008)
1. Prevence škody
2. Příprava nároku
3. Uplatnění nároku
Pro minimalizaci rizika vzniku škody doporučujeme:
Náhrada škody způsobené nečinností státu představuje důležitý nástroj ochrany práv občanů. Úspěšné uplatnění nároku vyžaduje důkladnou přípravu, správný procesní postup a často i právní pomoc. S rostoucí judikaturou se postupně vyjasňují kritéria pro posouzení nečinnosti a stanovení výše náhrady, což přispívá k lepší vymahatelnosti práv poškozených.
Nyní vás provedeme krátkým dotazníkem, ve kterém vás vyzveme k doplnění na několik otázek a na závěr vás požádáme o poskytnutí podkladových dokumentů.
Překročení zákonných lhůt pro omezení osobní svobody nastává v okamžiku, kdy státní orgány drží osobu ve vazbě, při zadržení či v jiné formě omezení svobody déle, než dovoluje zákon. Jedná se o jeden z nejzávažnějších zásahů do základních lidských práv. Proto zákonodárce stanovil striktní podmínky a přesné časové limity, po které může být volnost jednotlivce omezena.
Vzetím do vazby je možné osobu poslat za mříže, aniž by byla oficiálně shledána vinnou ze spáchání trestného činu. Jde o nejpřísnější zásah do osobní svobody každého jednotlivce. Pro lepší pochopení této problematiky jsme pro vás připravili přehledný článek, který vám přiblíží situace, za nichž se ve vazbě můžete ocitnout.
Příkaz k zatčení je nástrojem trestního řízení, který umožňuje orgánům činným v trestním řízení (zejm. policii) zajistit podezřelou osobu. Existují však situace, kdy dochází k nezákonnému zatčení, a to i přesto, že byl vydán formální příkaz neboli zatykač. Takové situace mohou vést k vážnému porušení základních práv a svobod jednotlivce.
Zadržení policejním je postup, při kterém policie dočasně omezí svobodu osoby podezřelé z trestného činu. Policie však má právo někoho zadržet jen za zákonem stanovených podmínek. Pokud tyto podmínky nejsou splněny, jde o nezákonné zadržení. Často se jedná o případy, kdy chybí skutečné důvody pro podezření ze spáchání trestného činu nebo zadržení trvá déle než povoluje zákon.
Obrátil jsem se na s prosbou o pomoc na náhradu újma za poškození zdraví. Když jsem se snažil domluvit po dobrém, setkal jsem se jen s arogancí a pohrdáním. Naštěstí jsem si to nenechal líbit, a obrátil se na Vás. Dodnes mi platí rentu za to, jak mi poškodili zdraví. Moc vám děkuji.
Moc děkuji za získání odškodnění od nemocnice. Nevěřil jsem, že lze získat odškodnění za pochybení lékařů v nemocnici. S vaším přispěním jsem nakonec získal peníze za to, že mi poškodili zdraví.
Nevěděl jsem, že mohu získat odškodnění od státu, když vydal jednal protiprávně. Sám bych neměl odvahu domáhat se odškodnění od státu, ani bych nevěděl, kde mám začít. Nakonec jsme vše vyřešili, díky vašemu zapojení.Jsem rád, že jsem našel platformu, která mi pomůže a nebojí se dosáhnout práv, když mě úřady poškodily. Díky za ochotu, odhodlání, a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.
Dostala jsem bez své viny do dopravní nehody. Neuměla jsem situaci vyřešit a těch papírů na mě byl opravdu příliš. Jsem ráda, že jsem našla právě, jinak by si neuměla představit, jak nároky z právní nehody sama řešit. Děkuji Vám za lidský přístup, empatii a rychlost řešení vzniklé události.
Děkuji za získání odškodnění za pracovní úraz. Nevěděl jsem už co dál dělat, aby zaměstnavatel můj nárok uznal. Díky vaší pomoci jsem získal více, než jsem původně po zaměstnavateli za pracovní úraz chtěl.
O vaše práva poškozeného se stará Advokátní kancelář Ing. Mgr. Ladislav Šmarda, se sídlem v Olomouci a Praze, ČAK 18060
, Praha
Přihlaste se k odběru novinek