Pokud jste obdrželi finanční odškodnění za nemajetkovou újmu, může se vás týkat povinnost oznámit tento příjem finančnímu úřadu, i když je příjem od daně osvobozen. Zákon o daních z příjmu obsahuje poměrně specifické ustanovení o povinnosti hlásit osvobozené příjmy, které dosáhnou hranice 5 000 000,- Kč. V tomto článku vysvětlíme, kdy taková povinnost vzniká, jaké příjmy z odškodnění jsou osvobozeny od daně, jak správně postupovat při jejich oznámení a jaké sankce hrozí při nesplnění oznamovací povinnosti.
Osvobození příjmů z odškodnění nemajetkové újmy od daně
Podle zákona o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.) jsou příjmy z náhrady nemajetkové újmy osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. Konkrétně jde o:
- Náhrady nemajetkové újmy podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů
- Příjmy z pojistného plnění nebo jiné náhrady škody podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů
- Náhrady nemajetkové újmy přiznané Evropským soudem pro lidská práva podle § 4 odst. 1 písm. v) zákona o daních z příjmů
Pod těmito nároky si představte různé formy nemajetkové újmy, jako je:
- Bolestné
- Ztížení společenského uplatnění
- Duševní útrapy při ztrátě blízké osoby
- Zásah do osobnostních práv (důstojnost, soukromí, čest)
- Diskriminace
- Neoprávněné trestní stíhání nebo vazba
Oznamovací povinnost u osvobozených příjmů
I když jsou příjmy z náhrady nemajetkové újmy osvobozeny od daně, neznamená to automaticky, že je nemusíte nikde uvádět. Podle § 38v zákona o daních z příjmů máte oznamovací povinnost u osvobozených příjmů přesahující částku 5 000 000 Kč.
Je důležité zdůraznit, že tato oznamovací povinnost se vztahuje pouze na příjmy přijaté od 1. ledna 2015, kdy vstoupilo v platnost příslušné ustanovení zákona. Na příjmy obdržené před tímto datem se oznamovací povinnost nevztahuje, jak vyplývá z přechodných ustanovení zákona.
Kdy a jak vzniká oznamovací povinnost?
Oznamovací povinnost vzniká, pokud:
- Jde o příjem osvobozený od daně podle § 4, § 4a, § 6 nebo § 10 zákona o daních z příjmů
- Jednotlivý příjem přesahuje částku 5 000 000 Kč
- Příjem není již jinak evidován správcem daně
Podle § 38v odst. 3 ZDP existuje výjimka z oznamovací povinnosti pro příjmy, které jsou evidovány v rejstřících nebo evidencích přístupných správci daně. Aby tato výjimka platila, musí být kumulativně splněny dvě podmínky:
- Evidence či rejstřík musí obsahovat informace stanovené zákonem o daních z příjmů
- Správce daně tuto evidenci nebo rejstřík zveřejní na úřední desce či způsobem umožňujícím dálkový přístup
Je důležité upozornit, že limit 5 000 000 Kč se vztahuje na jednotlivý příjem, nikoliv na součet všech osvobozených příjmů za zdaňovací období. Pokud tedy například obdržíte dvě různá odškodnění v jednom roce, každé ve výši 3 000 000 Kč, oznamovací povinnost se na vás nevztahuje.
Kdy a jak oznámit osvobozený příjem z odškodnění nemajetkové újmy?
Pokud jste obdrželi odškodnění za nemajetkovou újmu přesahující 5 000 000 Kč, které je osvobozeno od daně, musíte tento příjem oznámit správci daně následujícím způsobem:
Lhůta pro oznámení
Oznámení je třeba podat do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém jste příjem obdrželi. Pro většinu poplatníků to znamená do 1. dubna následujícího roku (případně do 1. července, pokud daňové přiznání zpracovává a podává daňový poradce).
Forma oznámení
Oznámení se podává na předepsaném formuláři vydaném Ministerstvem financí ČR s názvem "Oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob podle § 38v zákona o daních z příjmů". Formulář je dostupný na webových stránkách Finanční správy nebo na finančních úřadech.
Způsob podání
Oznámení lze podat několika způsoby:
- Elektronicky prostřednictvím datové schránky
- Elektronicky s uznávaným elektronickým podpisem
- V listinné podobě (poštou nebo osobně na podatelně finančního úřadu)
- Prostřednictvím daňového portálu (aplikace EPO)
Náležitosti oznámení
V oznámení je třeba uvést:
- Identifikační údaje poplatníka (jméno, příjmení, rodné číslo, adresa)
- Výši osvobozeného příjmu
- Popis okolností získání příjmu
- Datum, kdy byl příjem obdržen
- Identifikaci plátce (kdo odškodnění poskytl)
Co nastane, kdy oznámení osvobozeného příjmu nesplníte?
Pokud oznamovací povinnosti nesplníte, může Vám finanční úřad vyměřit sankci. Podle § 38w zákona o daních z příjmů je výše pokuty osvobozeného příjmu dána ze zákona (ex lege) a správce daně nemá prostor pro správní uvážení ohledně její výše. Zákon rozlišuje tři různé situace podle závažnosti pochybení:
- Mírná sankce (0,1 % z neoznámené částky) - pokud jako poplatník nesplníte povinnost oznámit osvobozený příjem v původním termínu (včas), ale následně dobrovolně pochybení napravíte sám, aniž by Vás k tomu byl správce daně vyzval
- Střední sankce (10 % z neoznámené částky) - pokud povinnost následně splníte po obdržení výzvy od správce daně v náhradní lhůtě stanovené správcem daně
- Maximální sankce (15 % z neoznámené částky) - pokud jako poplatník oznámení neprovedete ani na výzvu správce daně v náhradní lhůtě, a správce daně je tak nucen výši osvobozeného příjmu zjistit sám
Maximální výše pokuty je omezena na 500 000 Kč.
Pokuta je splatná do 15 dnů od právní moci rozhodnutí (platebního výměru), kterým je stanovena. Správce daně může pokutu stanovit pouze ve lhůtě pro stanovení daně za zdaňovací období, do kterého osvobozený příjem spadá.
Praktické kroky poškozeného při obdržení odškodnění nemajetkové újmy
1. Zjistěte přesnou povahu odškodnění
Ověřte, zda jde skutečně o náhradu nemajetkové újmy osvobozenou od daně podle zákona o daních z příjmů. Není-li daň osvobozena, musíte příjem zdanit. Je-li daň osvobozena a přesáhne hranici, musíte oznámit osvobozený příjem.
2. Evidujte datum obdržení platby
Pro správné určení zdaňovacího období a lhůty pro podání oznámení je klíčové znát přesné datum, kdy byla platba připsána na váš účet. Podle toho určíte, ve kterém zdaňovacím období případná daňová povinnost vznikla a do kdy musíte splnit své povinnosti.
3. Uchovejte dokumentaci
Pro případnou kontrolu ze strany finančního úřadu si uchovejte veškerou dokumentaci týkající se odškodnění:
- Soudní rozhodnutí přiznávající odškodnění
- Dohodu o narovnání
- Výpisy z účtu prokazující přijetí platby
- Jiné doklady související s odškodněním
4. Konzultujte s odborníkem
V případě nejasností ohledně daňových povinností je vhodné konzultovat situaci s daňovým poradcem, který vám může poskytnout radu šitou na míru vaší konkrétní situaci.
5. Dodržte lhůtu pro podání oznámení
Pokud váš příjem z odškodnění překračuje limit 5 000 000 Kč, nezapomeňte podat oznámení ve stanovené lhůtě, abyste předešli sankcím. Pokud z nějakého důvodu nestihnete podat oznámení včas, může být stále výhodnější podat ho dodatečně z vlastní iniciativy, než čekat na výzvu správce daně - pokuta pak bude činit pouze 0,1 % z neoznámené částky oproti 10 % v případě oznámení až na základě výzvy. To neplatí v případě, že správce daně již promeškal zákonem stanovené lhůty k vyměření pokuty.
Práva poškozených
Příjmy z odškodnění nemajetkové újmy jsou sice osvobozeny od daně z příjmů, ale v případě, že jednotlivý příjem přesáhne 5 000 000 Kč, vzniká povinnost tento příjem oznámit správci daně. Nesplnění této povinnosti může vést k uložení citelné pokuty.
Pro poškozené je důležité vědět, že oznamovací povinnost se týká jednotlivých příjmů, nikoliv součtu všech osvobozených příjmů. Oznámení se podává na předepsaném formuláři do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byl příjem obdržen.
