Pracovní neschopnost skončila, ale k dřívější práci se po úrazu nevrátíte – nebo jen na kratší úvazek, za nižší mzdu či s vypětím, které jste dřív neznali. Rozdíl vám škůdce zpravidla nevyrovná jednorázově: občanský zákoník na tuto ztrátu pamatuje pravidelnou měsíční náhradou, rentou. Za deset nebo dvacet let může přesáhnout i bolestné, a přesto o ni poškození často přijdou – například podpisem vyrovnání „za vše“.
Vysvětlíme vám, kdy vám renta náleží, jak se počítá, kdo ji platí a jak se bránit nízkému odbytnému. Rentu si nepleťte s náhradou za ztížení společenského uplatnění – ta odčiňuje trvalé omezení v životě, renta nahrazuje ušlý výdělek.
Stručná odpověď
Po skončení pracovní neschopnosti, případně při invaliditě, vám škůdce nahradí ztrátu na výdělku peněžitým důchodem – rentou (§ 2963 odst. 1 občanského zákoníku). Renta odpovídá rozdílu mezi výdělkem před úrazem a výdělkem po skončení neschopnosti, k němuž se přičte případný invalidní důchod. Promítnou se do ní i dlouhodobě zvýšené potřeby, zvýšená námaha, růst výdělků v oboru a pravděpodobný růst vašeho výdělku (§ 2963). Pokud vám nižší výdělek sníží důchod, škůdce nahradí i ztrátu na důchodu (§ 2964).
Rentu platí škůdce, u dopravní nehody pojišťovna z povinného ručení, u pracovního úrazu zaměstnavatel podle § 271b zákoníku práce. Z důležitého důvodu vám soud na vaši žádost přizná místo renty jednorázové odbytné (§ 2968). Rentu zdaníte – na rozdíl od bolestného ji zákon o daních z příjmů z osvobození vyjímá. Dohodu „za vše“ nepodepisujte, dokud nevíte, jak dlouho a v jaké výši ztráta potrvá.
Renta vám náleží, pokud za úraz odpovídá někdo jiný a kvůli následkům vyděláváte po skončení pracovní neschopnosti méně, případně jste byli uznáni invalidními. Zákon ji upravuje takto:
| Text § 2963 občanského zákoníku (doslovně) | Co to znamená pro vás |
|---|---|
| „Po skončení pracovní neschopnosti, případně při invaliditě, nahradí škůdce poškozenému jeho ztrátu peněžitým důchodem, který se stanoví vzhledem k rozdílu mezi výdělkem, jakého poškozený dosahoval před vznikem újmy, a výdělkem dosahovaným po skončení pracovní neschopnosti s přičtením případného invalidního důchodu podle jiného právního předpisu.“ (odst. 1) | Renta vyrovnává rozdíl ve výdělku. Invalidní důchod se přičte k výdělku po úrazu, takže rentu snižuje. |
| „Dojde-li ublížením na zdraví k dlouhodobému zvýšení potřeb poškozeného, stanoví se výše peněžitého důchodu i vzhledem k těmto potřebám.“ (odst. 1) | Do renty patří i trvale vyšší výdaje, například doprava, pomůcky nebo rehabilitace. |
| „Dosahuje-li poškozený po skončení pracovní neschopnosti výdělku jen s vynaložením většího úsilí nebo se zvýšenou námahou, které by, nebýt škodné události, jinak nemusel vynaložit, odčiní se mu peněžitým důchodem i zvýšená námaha nebo úsilí.“ (odst. 2) | I když vyděláváte stejně jako dřív, ale s bolestí nebo za cenu většího vypětí, rentu můžete požadovat. |
| „Při stanovení výše peněžitého důchodu se přihlédne i ke zvyšování výdělků v daném oboru, jakož i k pravděpodobnému růstu výdělku poškozeného podle rozumného očekávání.“ (odst. 2) | Renta zohlední i kariéru, o kterou vás úraz připravil – postup, kvalifikaci, růst mezd. |
| „Jsou-li pro to vážné důvody, může soud rozhodnout, zda, jakým způsobem a do jaké výše škůdce zajistí pohledávku poškozeného na peněžitý důchod; návrhy stran přitom není vázán.“ (odst. 3) | Hrozí-li, že škůdce přestane platit, soud může nařídit zajištění renty. |
Za dobu pracovní neschopnosti platí samostatné pravidlo: škůdce hradí rozdíl mezi průměrným výdělkem před úrazem a tím, co jste kvůli úrazu dostali podle jiných předpisů, typicky nemocenskou (§ 2962 odst. 1). Žákům a studentům náleží náhrada ode dne, kdy měla skončit jejich povinná školní docházka, studium nebo příprava na povolání, například pokud jim zdravotní postižení brání v zapojení do výdělečné činnosti (§ 2962 odst. 2). Jak se renta vejde do celkového vyčíslení, ukazuje modelový výpočet odškodnění za újmu na zdraví.
Z textu zákona vychází pro měsíční rentu tento vzorec: výdělek před úrazem − (výdělek po skončení neschopnosti + invalidní důchod) + dlouhodobě zvýšené potřeby. K tomu přistupuje odčinění zvýšené námahy a zohlednění růstu výdělků. Způsob výpočtu průměrného výdělku občanský zákoník podrobně neupravuje; zpravidla vycházíte z výdělku za období před úrazem včetně pravidelných prémií a příplatků, jako podnikatelé z daňových přiznání.
Pokud vám zůstaly i další trvalé následky, přečtěte si článek o odškodnění za trvalé následky po úrazu.
Ztráta na důchodu. Nižší výdělek po úrazu se může později promítnout do nižšího starobního nebo jiného důchodu. Škůdce vám nahradí rozdíl mezi důchodem, na který vám vzniklo právo, a důchodem, na který byste měli právo, kdyby se do základu pro jeho výpočet zahrnula renta, kterou jste pobírali v rozhodné době (§ 2964).
Bezplatná práce pro jiného. Pokud jste bezplatně pracovali v domácnosti nebo v podniku jiného, například v rodinné firmě, škůdce nahradí rentou to, oč tato osoba přišla (§ 2965).
Odbytné. „Je-li pro to důležitý důvod a žádá-li o to poškozený, přizná soud poškozenému namísto peněžitého důchodu odbytné“ (§ 2968). O odbytné tedy žádáte vy a musíte mít důležitý důvod. Jak odbytné spočítat, zákon nestanoví – vždy si ho přepočtěte na roky renty, o které přicházíte.
Změna poměrů. Renta zpravidla náleží po dobu, kdy ztráta skutečně trvá. Pokud se váš zdravotní stav nebo výdělek později podstatně změní, můžete zpravidla žádat o úpravu její výše – stejně tak škůdce.
Pokud jste se zranili při práci, odpovídá vám zaměstnavatel podle zákoníku práce. Princip je podobný, rozdíly ale mohou být podstatné:
| Otázka | Úraz mimo práci (občanský zákoník) | Pracovní úraz (zákoník práce) |
|---|---|---|
| Základ renty | Rozdíl výdělku před a po, s přičtením invalidního důchodu (§ 2963) | Rozdíl průměrného výdělku před a výdělku po, s připočtením invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu (§ 271b odst. 1) |
| Výdělek dosažený zvýšeným úsilím | Zvýšenou námahu škůdce odčiní rentou | K výdělku dosaženému zvýšeným pracovním úsilím se nepřihlíží, rentu tedy nesnižuje |
| Snížení invalidního důchodu pro souběh s jiným důchodem | Zákon výslovně neřeší | Nepřihlíží se k němu |
| Ztráta na důchodu | Nahrazuje se (§ 2964) | Škodou podle zákoníku práce není (§ 269 odst. 5) |
| Kdo platí | Škůdce, případně jeho pojišťovna | Zaměstnavatel, i když dodržel předpisy o bezpečnosti práce, pokud se odpovědnosti nezprostí (§ 269 odst. 4) |
Podle zákoníku práce vám renta náleží i během pozdější pracovní neschopnosti z jiného důvodu (§ 271b odst. 2). Další nároky vůči zaměstnavateli shrnuje článek o odškodnění pracovního úrazu.
Mimo práci rentu platí škůdce. Po dopravní nehodě ji za viníka hradí pojišťovna z povinného ručení v rozsahu, v jakém viník odpovídá (§ 17 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb.), do limitu nejméně 50 milionů Kč na každého poškozeného (§ 14 odst. 1); postup popisuje článek o odškodnění z dopravní nehody. U jiných škůdců máte nárok vůči škůdci; přímo vůči jeho pojišťovně odpovědnosti jen tehdy, bylo-li to ujednáno nebo stanoví-li to zákon (§ 2861 odst. 2).
Modelový příklad – osoba i čísla jsou ilustrační. Martina (41 let) srazí auto na přechodu. Jako skladník vydělával průměrně 44 000 Kč měsíčně. Po roce pracovní neschopnosti dostane invalidní důchod 8 500 Kč a vrátí se na zkrácený úvazek jako dispečer za 22 000 Kč. Na dopravu k lékaři, rehabilitaci a pomůcky trvale vydá navíc 1 500 Kč měsíčně.
| Položka | Výpočet | Částka |
|---|---|---|
| Ztráta na výdělku | 44 000 − (22 000 + 8 500) | 13 500 Kč měsíčně |
| Dlouhodobě zvýšené potřeby | doložené výdaje | 1 500 Kč měsíčně |
| Renta celkem | 15 000 Kč × 12 | 180 000 Kč ročně |
| Za 10 let | 180 000 Kč × 10 | 1 800 000 Kč |
| Za 20 let | 180 000 Kč × 20 | 3 600 000 Kč |
| Za 20 let při růstu renty o 3 % ročně | součet 20 ročních částek, každá o 3 % vyšší | 4 836 667 Kč |
Pokud by pojišťovna Martinovi nabídla místo renty jednorázově 400 000 Kč „za vše“, odpovídalo by to necelým 27 měsícům renty. Růst o 3 % ročně slouží jen pro ilustraci situace, kdy by výdělky v oboru rostly (§ 2963 odst. 2). Na rozdíl od bolestného rentu zdaníte; podrobnosti najdete v článku o zdanění odškodnění.
Na žádost vám pojišťovna písemně zdůvodní výši plnění nebo zamítnutí (§ 2797 odst. 1 OZ). Jak postupovat proti nízké nabídce, popisuje článek, co dělat, když pojišťovna přizná nízké odškodnění. Žalobu o náhradu újmy na zdraví podáte bez soudního poplatku (§ 11 odst. 2 písm. d) zákona o soudních poplatcích), u pracovního úrazu podle písm. e). Odškodnění újmy na zdraví včetně renty s vámi vymáháme mimosoudně i před soudem.
Renta může být u vážných úrazů nejvyšší majetkovou položkou odškodnění, protože se sčítá po celé roky. Doložte výdělek před úrazem i po něm, nezapomeňte na zvýšené potřeby a kariérní růst a odbytné přijměte, jen pokud ho máte přepočtené. Váš případ posoudíme zdarma, odměnu platíte až z vymoženého odškodnění – více na stránce kolik služba stojí.
Zadejte svůj případ online – formulář vyplníte za pár minut. Další postup popisujeme na stránce jak to funguje.
Od výdělku před úrazem odečtete výdělek po skončení pracovní neschopnosti a případný invalidní důchod. Přičtete dlouhodobě zvýšené potřeby a zohledníte zvýšenou námahu a růst výdělků v oboru (§ 2963 občanského zákoníku).
Ano. Zákon invalidní důchod přičítá k výdělku po úrazu, takže škůdce dorovnává jen to, co vám nepokryje výdělek ani důchod.
Zpravidla po dobu, kdy ztráta na výdělku trvá. Pokud se vaše poměry podstatně změní, renta se zpravidla upraví. Nižší důchod v budoucnu vyrovná náhrada za ztrátu na důchodu (§ 2964).
Ano, odbytné vám soud přizná, pokud o ně požádáte a máte pro to důležitý důvod (§ 2968 občanského zákoníku). Před souhlasem si ho přepočtěte na roky renty.
Škůdce, po dopravní nehodě pojišťovna viníka z povinného ručení. U pracovního úrazu zaměstnavatel podle § 271b zákoníku práce.
Ano. Zákon o daních z příjmů osvobozuje náhradu újmy, výslovně však ne náhradu za ztrátu příjmu (§ 4 odst. 1 písm. d) bod 1). Bolestné a ztížení společenského uplatnění naopak danit nebudete.
Nárok na odškodnění nemá neomezenou platnost. Když ho neuplatníte včas, škůdce nebo jeho pojišťovna vznese námitku promlčení a soud vám náhradu nepřizná – i kdybyste ve všem ostatním měli pravdu. Lhůta přitom běží i ve chvílích, kdy se zdánlivě nic neděje: během léčby, při dopisování s pojišťovnou nebo při čekání na trestní rozsudek. Co všechno můžete po škůdci požadovat, shrnuje přehled nároků při újmě na zdraví.
Po vážném úrazu se výdaje nezastaví u léků. Potřebujete chodítko, někoho, kdo vám pomůže s hygienou a odveze vás na rehabilitaci, a možná i sprchový kout místo vany. Velkou část toho často zaplatí nebo odpracují vaši blízcí. Občanský zákoník přiznává náhradu vám i jim – výdaje a péči ale musíte doložit.
Úraz vás vyřadí z práce na týdny nebo měsíce a nemocenské váš příjem plně nenahradí. Rozdíl vám dluží ten, kdo za úraz odpovídá – řidič a jeho pojišťovna, provozovatel obchodu nebo pachatel napadení. Zákon tomu říká náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a na rozdíl od bolestného ji spočítáte téměř na korunu.
Stačí prudké zabrzdění, rozjezd ve chvíli, kdy jdete uličkou, nebo dveře, které se zavřou dřív, než vystoupíte. Pád v městské hromadné dopravě, v meziměstském autobusu nebo ve vlaku může skončit vážným zraněním, zejména u starších cestujících. Nárok na odškodnění přitom máte, i když nikdo „nehodu“ v běžném smyslu nezpůsobil.
„Obrátil jsem se na Vás s prosbou o pomoc s náhradou újmy za poškození zdraví. Když jsem se snažil domluvit po dobrém, setkal jsem se jen s arogancí a pohrdáním. Naštěstí jsem si to nenechal líbit a obrátil se na Vás. Dodnes mi platí rentu za to, jak mi poškodili zdraví. Moc vám děkuji.“
„Moc děkuji za získání odškodnění od nemocnice. Nevěřil jsem, že lze získat odškodnění za pochybení lékařů v nemocnici. S vaším přispěním jsem nakonec získal peníze za to, že mi poškodili zdraví.“
„Nevěděl jsem, že mohu získat odškodnění od státu, když jednal protiprávně. Sám bych neměl odvahu domáhat se odškodnění od státu, ani bych nevěděl, kde mám začít. Nakonec jsme vše vyřešili díky vašemu zapojení. Jsem rád, že jsem našel platformu, která mi pomůže a nebojí se dosáhnout práv, když mě úřady poškodily. Díky za ochotu, odhodlání a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.“
„Dostala jsem se bez své viny do dopravní nehody. Neuměla jsem situaci vyřešit a těch papírů na mě bylo opravdu příliš. Jsem ráda, že jsem našla právě vás, jinak bych si neuměla představit, jak nároky z dopravní nehody sama řešit. Děkuji Vám za lidský přístup, empatii a rychlost řešení vzniklé události.“
„Děkuji za získání odškodnění za pracovní úraz. Nevěděl jsem už, co dál dělat, aby zaměstnavatel můj nárok uznal. Díky vaší pomoci jsem získal více, než jsem původně po zaměstnavateli za pracovní úraz chtěl.“
O vaše práva poškozeného se stará Advokátní kancelář Šmarda, se sídlem v Olomouci a Praze
Masarykova třída 922/8, Praha
Přihlaste se k odběru novinek
